Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Determinants of pharmaceutical expenditures on cardiovascular diseases
Gogilashvili, Nino ; Chalupka, Radovan (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
The thesis analyzes the determinants of pharmaceutical expenditures on cardiovascular diseases with particular focus on Central Europe. We show how the pharmaceutical expenditure varies across the countries. We try to empirically verify that factors such as age, GDP, total health expenditure, education and prevalence of a particular disease cause the variation. Applying the fixed effect model on selected countries in the period 2000-2009, we find that the increase in pharmaceutical expenditures on cardiovascular diseases is explained mainly by aging population and prevalence of the diseases. Additionally, countries with higher GDP tend to also have somewhat higher pharmaceutical expenditures on cardiovascular diseases. Key words Pharmaceutical expenditures, cardiovascular diseases, GDP, health expenditure, fixed effect model, prevalence of a disease, aging of population.
Podpory potravinářského sektoru ČR v kontextu s fondy EU a jejich dopady
Náglová, Zdeňka ; Rosochatecká, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou potravinářského průmyslu. V první řadě je posuzována ekonomika tohoto sektoru v oborovém a velikostním členění podniků. Přičemž hlavní pozornost je věnována otázkám čerpání podpor potravinářským průmyslem v kontextu s fondy EU. Hlavním cílem této disertační práce je zhodnotit dopady těchto podpor na ekonomiku potravinářských podniků. K analýze byl využit fixed effect model. Dle výsledků jsou patrné značné rozdíly dopadů dotací na jednotlivé výrobní obory potravinářského průmyslu. Ve většině oborů bylo prokázáno jejich neefektivní využití k růstu výkonnosti podniků.
Jsou recese dobré pro (americké) zdraví?
Kopecká, Petra ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Rotschedl, Jiří (oponent)
Cílem této práce bylo provést analýzu vlivu makroekonomických podmínek na úmrtnost z různých příčin za období 1991-2007 podle vzoru analýzy, kterou provedl Ruhm (2000) za období 1972-1991 a následně porovnat výsledky těchto dvou analýz. Pomocí modelu s fixními efekty byla testována panelová data z 50 států USA a District of Columbia. Výsledky analýzy v této práci byly ale zkresleny vlivem autokorelace, kterou se nepodařilo odstranit. Bylo tedy možné vyhodnotit pouze výsledky analýzy celkové úmrtnosti a úmrtnosti z důvodu sebevražd a vražd. Zatímco Ruhm (2000) prokázal procyklický charakter jak celkové úmrtnosti, tak i osmi z deseti příčin smrti, v analýze provedené v rámci této práce se procyklicitu podařilo prokázat pouze u celkové míry úmrtnosti. Úmrtnost z důvodu sebevražd a vražd se ukázala být v období 1991-2007 proticyklická.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.